Tým Roberta Langera z Massachusetts Institute of Technology (MIT) vytvořil nanočástice, které zatím u laboratorních myší přeměňují bílou tukovou tkáň na hnědou. Pomocí hnědé tukové tkáně organismy přímo vyrábějí teplo, což bílá nedokáže. Většina naši tukové tkáně je bílá. Její přeměna na hnědou by výrazně usnadnila hubnutí. Otázkou je, zdali kvůli snížení hmotnosti nebude lepší se omezit v jídle než užívat preparáty, které mění náš organismus na úrovni tkání. Tak jako tak jde nepochybně o významný vědecký počin. Nanočástice tvoří jádro z biodegradabilních polymerů, které na povrchu nesou příslušné bílkovinné aktivátory. Součástí přeměny bílé tukové tkáně na hnědou je i angiogeneze, tvorba nových krevních kapilár. Sledovat ji můžeme na mikroskopickém řezu tukovou tkání, nahoře původní, dole po působení nanočástic. Bílá úsečka je 50 mikrometrů dlouhá (podle Y.Xue et al., Preventing diet-induced obesity in mice by adipose tissue transformation and angiogenesis using targeted nanoparticles, PNAS May 2, 2016, doi: 10.1073/pnas.1603840113).

Jitka 10.5.2016: Angiogeneze neudela z bile tukove tkane hnedou. Hneda tukova tkan je tvorena zcela specifickyma bunkamia, ktere se od tech v bile tukove tkani lisi hlavne uplne jinou (hustsi) siti vnitrni bunecne membrany jejich mitochondrii. Na teto memberane dochazi k tvorbe energie a tedy hlavne tepla. Stimulace angiogeneze muze byt hodne nebezpecna, protoze doprovazi, mimo jine, nadorove bujeni. Tak to zase my lidi stourame do neceho, co je dost nebezpecne, jak sam pripoustis ...